TJ Sokol Bílá Hora „B“ – Raptors Football Club 3:3 (muži B)

TJ Sokol Bílá Hora „B“ – Prague Raptors Football Club 3:3 (0:2) Sestava: Kverka – Vinš, Kuchař, Kotěra, Šanda Michal – Janča, Šorm, Šanda Marek, Jeřábek – Leffler, Macháček

K dalšímu mistrovskému utkání jsme nastoupili v domácím prostředí proti nově založenému týmu cizinců a to Prague Raptors Football Cub. Tento tým v nás vzbuzoval před utkáním velké obavy, jelikož v dosavadním průběhu soutěže v některých případech zvítězil dvouciferným výsledkem. I když jsme se před zápasem v kabině mezi sebou motivovali, kdy si vzal slovo nejzkušenější matador a věčný mladík Jarda Kuchař, začátek utkání potvrdil naše domněnky. Od počátku utkání bylo na hřišti pouze jedno mužstvo a to hosté, kteří hned v úvodu utkání zasypali naší branku několika střelami. Vzdorovat se nám dařilo pouze do 12. minuty utkání, kdy záložník hostů napřáhl z třiceti metrů a vymetl levou šibenici naší branky - 0:1. Po této brance jsme se nevzdali a dále jsme urputně bojovali, ale soupeř asi 5 minut před koncem prvního poločasu po rychlé akci zvýšil svoje vedení po dorážce – 0:2. O poločasové přestávce jsme se hlavně všichni obávali, že soupeř ještě zvýší aktivitu a navýší skóre, ale opak byl pravdou. Hned na začátku druhého poločasu jsme téměř z naší první akce po chybě obrany hostů snížili, když Mára Šanda prostřelil brankáře – 1:2. Soupeř kontroval chvíli poté, když zvýšil po chybě naší obrany svůj náskok opět o dva góly – 1:3.  My jsme ale zbraně nesložili a hned z následujícího útoku jsme díky Jirkovi Macháčkovi snížili opět na rozdíl jedné branky – 2:3. Zvýšili jsme naše tempo a více jsme se začali tlačit na polovinu soupeře a byli jsme odměněni vyrovnávací brankou, když Mašina zacentroval z levé strany hřiště a jeho centr ve skluzu poslal podél brankáře opět Mára Šanda – 3:3.  Naše vyrovnávací branka padla v 60. minutě utkání, tedy v době, když jsme neměli nikoho na střídání oproti soupeři, který měl na střídačce hned 7 náhradníků. Soupeř poté překvapivě vystřídal nejlepšího hráče hostů, který hrál střední zálohu a my jsme se začali dostávat do několika nadějných šancí. Velkou příležitost na obrat vývoje utkání jsme měli po rohovém kopu, kdy Dagíno nohejbalovým způsobem přestřelil branku. Hosté měli také několik šancí, ale jejich střely většinou mířily doprostřed naší branky, kde byl připravený Honza Kverka. Soupeř začal v závěru utkání ztrácet nervy a to se nám samozřejmě hodilo. Díky naší velké bojovnosti a srdíčku jsme utkání nakonec zremizovali, což je v probíhající sezóně a proti soupeři, který by z fleku mohl hrát 1. A třídu v Praze, asi náš nejcennější výsledek. Především za velkou bojovnost kolikrát až na hranici sebeobětování patří týmu velký dík.